Něco málo základních informací o přírodních produktech, které může objevit v naší nabídce zboží:
Rattan jsou vlastně vzdušné kořínky palmy Calamus rattan rostoucí v některých oblastech Malajsie, Indonésie, Thajska, jižní Číny a na Filipínách. Kořeny mohou být až 100 metrů dlouhé, ale nejkvalitnější rattan se získává pouze z jejich střední části. Po odříznutí kořen sice opět doroste, ale není už nejkvalitnější. Sklízí se jednou za 7 - 10 let.
Rattanový nábytek již dávno není pouze nábytkem exotických zemí. Postupně si své místo získal v mnoha zemích celého světa. Jeho výrobci spolupracují s designéry a reagují na požadavky trhu. Setkáme se s orientálními křesly, stoly a doplňky, ale stejně tak s ryze evropským stylem nábytku. Rattanový nábytek je lehký, vzdušný, dobře snáší vlhkost, zejména neloupaný - pulut rattan.
Cena výrobku z kvalitního rattanu roste, protože ho ubývá. Největšími producenty rattanového nábytku je Itálie a Německo, kde si tento materiál oblíbili přední designéři a začleňují ho do interiérů nejrozmanitějším způsobem. Protože má jisté omezení dané délkou základních tyčí, ale i z estetických důvodů, je často kombinován se dřevem, nejčastěji jasanovým. Velmi efektní je i jeho spojení s kovem, neboť výsledný dojem z nábytkových kusů je subtilní a graciézní, a proto se tato kombinace stala velmi módní. Rattanem se zařizují nejrůznější interiéry domácností, kaváren, restaurací, penzionů, hotelů, zimních zahrad ...
Název bambus pochází z malajštiny a zahrnuje zhruba 45 rodů a více než 600 druhů rostlin, které rostou jako zakrslé až gigantické trávy nejen v tropech a subtropech, ale i v mírném pásmu od nížin až po horské oblasti. Stébla nejrozšířenějšího druhu Bambusa vulgaris slouží hlavně k výrobě papíru. Ze stébel Arundinaria amabilis se dělají rybářské pruty. Z mohutně rostoucích druhů lze budovat i lehké stavby, stébla menších snadno štípatelných druhů se užívají k výrobě nábytku, rohoží a košíků. Mladé výhonky některých druhů bambusu se připravují jako zelenina a jiné se mohou pěstovat i jako ozdobné rostliny.
Všestrannost bambusu je obdivuhodná, a proto nepřekvapuje, že obliba tohoto materiálu se rozšířila i do oblastí, kde není domovem. Mnohé druhy dorůstají velmi rychle, až 160 centimetrů za den, takže nehrozí nebezpečí vytěžení, jako je tomu u rattanu, a proto je také o hodně levnější než rattan. Stébla bambusu jsou dutá, využitelný materiál tvoří kůra, která je silná 12 až 15 milimetrů a je velmi tvrdá. Protože je to tropická rostlina, vyžaduje i po zpracování poněkud vlhčí ovzduší. Nábytek z bambusu tedy není vhodný do velmi suchého prostředí, ale bude se mu dobře dařit ve vlhku. V poslední době se stává velkým hitem zejména v přímořských oblastech Severní Ameriky. Má sice o dost drsnější vzhled než nábytek rattanový, ale to zřejmě vyhovuje traperské tradici Američanů. Z bambusu se dnes dělají všechny typy nábytku, podlahy, rohože i okenní rolety. Nejvíce se osvědčuje pro venkovní použití, kdy se uplatňuje jeho odolnost vůči vlhkosti.
Midollino, neboli pedig se užívá pro označení materiálu, který je vytvořen z dužiny vzdušných kořenů palmy Calamus rattan. Souvislost je zřejmá. Midollino se používá v podobě "látky" různé šíře a různých vzorů, utkané z různě širokých a silných proužků, které byly nařezány nejkvalitnější časti oloupaného rattanového kořene. Vyrábí se buď z kulatých proužků o průměru 3 milimetry a silných půl milimetru. V anglosaských zemích se rattanový výplet nazývá pedig a lide ho znají většinou ve vztahu k sedákům židlí.
Sušené lodyhy mořské (zostera marina), rostoucí pod hladinou moře se kdysi používaly pouze jako čalounický vycpávací materiál. Dnešní doba přisoudila mořské trávě zajímavější roli. Protože je pevná a za vlhkého stavu pružná, nechá se zpracovávat do provazců, z nichž je možno vyplétat dřevěné nebo kovové konstrukce. Po přelakování je stejně tvrdá jako rattan, na rozdíl od něho však bude vždy působit poněkud drsněji nejen vzhledem, ale i na omak. To se netýká drobných užitkových a dekoračních předmětů z mořské trávy, pletených z jemnějších částí lodyh a nelakovaných. Protože mořské trávy bude patrně vždy dostatek, je tento materiál velmi perspektivní nejen pro tvorbu interiérových předmětů.
Používá se jako výplet sedáků a opěradel židlí, křesel, ale i sedacích souprav. V současné době si banán díky svému nezaměnitelnému drsnému a žíhanému vzhledu získal mnoho příznivců. Banánový list je splétán do provazců a potom vplétán do koster židlí a souprav, které jsou ještě vyztuženy rattanovým prutem. Výrobky z "banánu" se nemoří, ale pouze lakují. Dále se banánový list používá při výrobě krabiček, váz, obalů na květiny, polštářů a jiné dekorace.
Je to vodní rostlina ze které se zpracovává stonek. tento stonek se vplétá do koster židlí a křesel. V současné době se hyacint ponechává v přírodní, světle medové barvě. Od křesla které je vypleteno banánovým listem se hyacint pozná jednak podle barvy, ale hlavně na omak. Hyacint je na omak hladký, až sametově jemný.
U našeho nábytku se proutím příliš nesetkáte, ale jinak se používá výhradně jako výplet sedáku a opěradel židlí, křesel, sedacích souprav, komod, truhel, lampiček a lustrů. Rozdíl je pouze v síle použitého proutí (2, 3, 4-5 mm), záleží podle toho, jestli má nosnou, nebo ozdobnou funkci. Proutí je ve své přírodní barvě světle žluté a dále se moří a lakuje.
Jako jediné z předchozích materiálů není přírodní. Je to umělá napodobenina rattanu, která je určena k použití v exteriérech. Je velmi odolné. Odolává UV záření a vodě (nenasáká). Díky těmto vlastnostem a výrobní náročnosti je nábytek z tohoto vlákna i proti neloupanému rattanu výrazně dražší.
Je to velmi tvrdé, těžké a odolné dřevo, v přírodní podobě již vzácné. V dávných dobách se využívalo k stavbě lodí (nenasáká vodou). Teakové dřevo se pěstuje hlavně plantážním způsobem v Indonésii, Thajsku a Indii. Teakové dřevo se používá pro výrobu nábytku, jak pro vnitřní, ale zejména venkovní použití. Dřevo je mořeno a lakováno. Pro venkovní použití má teakové dřevo svoji přírodní, světle šedou barvu.
Kokosová palma Cocos nucifera je tropická palma původně pravděpodobně z Melanésie. Pěstuje se plantážnickým způsobem pro plody, tzv. kokosové ořechy, jejichž jádro (endostperm), je bohaté na olej. Ze sušených hrubých vláken, která se tvoří na oplodí kokosu a nazývají se koir (z indiánských jazyků), se dělají provazy, lodní lana a různé pletené zboží - tašky, koberce a rohože. Kokosové koberce v létě chladí a v zimě dobře izolují.
©2005-2010 AŠT Nábytek s.r.o. | Vytvořil Luděk Uiberlay